J. K. Rowling: Bajky barda Beedleho

Bajky barda Beedleho vás potěší pěticí roztodivných pohádek. A každá z nich vás vým kouzelným způsobem zavede do čarovného světa se spoustou smíchu, ale i vzrušení ze smrtelného nebezpečí.

Sám velký profesor Albus Brumbál nad pohádkami hloubal, aby mezi řádky odkryl útržky informací o životě v Bradavicích. Ať jste mudlové nebo kouzelníci, jeho poznámky vám jistě pomohou poodhalit dosud netušené z kouzelnického světa Harryho Pottera.

Tak praví text na přebalu.

Mně se poprvé dostaly do ruky na předloňské narozeniny. Přečetla jsem je hned, protože je to vážně útlá knížečka s velkým písmem a navíc umí opravdu čtenáře udržet.

Jsou to vlastně takové kouzelnické pohádky, co matky vypráví svým kouzelnickým dítkům, jako mudlovské matky vypráví svým dětem Popelku a Sněhurku a všichni jistě známe minimálně jednu, která se objevila i v sedmém díle Harryho Pottera - Příběh tří bratří.

Kromě ní si ale můžeme přečíst i bajku Čaroděj a skákající hrnec, Fontána příznivé sudby, Mágovo chlupaté srdce a Králice Alice a Chechtavý pařez.

Nejvíc mě asi zaujal samozřejmě Příběh tří bratří a hned potom Fontána příznivé sudby, a to možná hlavně díky poznámkám Brumbála, kdy líčí, jak se tuto bajku pokusili kdysi v Bradavicích zahrát a jakým fiaskem to skončilo.

Příběh tří bratří.

Vůbec kdyby už pro nic jiného, určitě stojí za to si je přečíst právě díky Brumbálovým poznámkám, které jsou místy velmi vtipné, a které naráží nejen na děj, ale i na soudobé čaroděje, nebo jeho samotného - např. „Každý, kdo o hůlkách něco ví, (Jako třeba já)...“ nebo „Tyto dopisy byly počátkem dlouhodobé kampaně pana Malfoye, jejímž cílem bylo odstranit mě z funkce ředitele bradavické školy, i mé vlastní kampaně, jejímž cílem bylo zbavit ho postavení oblíbeného Smrtijeda lorda Voldemorta. (Moje odpověď vyprovokovala pana Malfoye k napsání několika dalších dopisů, protože však byly tvořeny převážně urážlivými výroky na adresu mého zdravého rozumu, původu a mých hygienických návyků, jejich význam pro tento komentář je minimální.)“ a spoustě dalších.

Také jsou tu doplňující komentáře ohledně zvěromágů, některých druhů fantastických zvířat nebo okamžiků z kouzelnické historie.

A určitě je pravda jedna věc. Nevím, zda jsem ji četla v nějakém komentáři k tomuto dílu, ale je nesporný fakt, že v mudlovských pohádkách princezny, sestřičky, děvečky a utiskované holčičky sedí a čekají, až si pro ně přijde urostlý a krásný princ, kdežto v těchto kouzelnických pohádkách pro své štěstí samy něco činí a to často něco nelehkého, jako například ve Fontáně příznivé sudby.

Rozhodně tedy doporučuji přečíst si všem, kteří chtějí o světě Harryho Pottera vědět co nejvíc a neodradí je to, že bajky barda Beedleho nesou punc kouzelnických pohádek.

Hodnocení: ***** (5 / 5 = 100 %)

Zrecenzovala: Ann Taylor