Alfred Schirokauer: Messalina

Messalina. To jméno se stalo legendou. Někteří ho přirovnávají k jedné z nejvlivnějších žen období starověkého Říma, jiní jím pohrdají jako s historicky vůbec první prostitutkou. Pokud se chceme zamyslet nad tím, co je větší pravda, pak si musíme přiznat jednu věc - Messalina byla obojí. Byla to krásná, vlivná, chytrá, bohatá, chtivá a smutná prostitutka. Alespoň podle Alfreda Schirokauera.

Žena, kterou Římský svět poznal kolem roku 20 našeho letopočtu, byla už v patnácti letech neuvěřitelně chytrá a vypočítavá. Pro Valerii Messalinu se stal osudným jediný večer, kdy se zúčastnila hostiny v císařském paláci. Tehdy slíbila své manželství s císařem Claudiem. A v tu chvíli se její život roztříštil na milion malých kousků, které nikdo nebyl schopný zase složit v jednotný celek. Snad jen ve chvílích, kdy se oddávala svým chtivým milencům. V zájmu státních věcí i v zájmech svých vlastních. Její pověstná cudnost a krása se jí nakonec staly osudovými...

Obsáhlý román o životě římské císařovny nás zavede do dobového prostředí antického Říma, mezi městské čtvrti bohaté a chudé, mezi stěny císařských paláců i pověstných vykřičených domů, kam se schovávali ti, jenž hledali tělesné uspokojení. Autor barvitě a zábavně popisuje některé momenty ze života Valerie Messaliny, což čtenáři pomáhá dostat se do děje a prožívat ho spolu s ní. Během čtyř seti stránek s císařovnou Messalinou prožijeme její strasti i radosti, bolesti a trápení, její život od jejích mladých čtrnácti let až po potupnou smrt. Kniha Messalina rozhodně patří mezi tituly, které by se měly dostat do rukou vášnivému čtenáři historických románů.

Ukázka z knihy: "Caesar přichází," ozvalo se na konci ulice a zpráva se šířila dále s hukotem podobným vzdálenému hřmění.

Vojíni, kteří se dosud s žertováním a smíchem bránili náporům masy, holdující Valerii Messalině, se rázem vážně ujali své povinnosti. Držadly kopí tlačili zpět rozpohybovanou vlnu davu, uštědřujíce nejpřednějším kopance do citlivých bérců, dokud nestála vlnící se masa lidí právě tak strnule jako sloupy, tyčící se na prostranství.

Současně vynucovaly divoké a bystře pulzující pohledy centurionů z tisíců hrdel davu pozdrav císaři - Ave Caesar. Běda tomu, kdo by se odvážil mlčet a byl při tom přistižen. Popadl by zcela jistě coby nová oběť smrtelnému zápasu v aréně, ledaže by vládce Říma dal rebelovi v milostivé nálakě okamžitě srazit hlavu.

Máte-li chuť vrátit se na chvíli do antického Říma, nemusíte si lámat hlavu nad tvořením stroje času. Stačí sáhnout po knize Messalina. Nejen že poznáte, jak to v takovém antickém Řecku fungovalo, ale uvědomíte si, že některé ženy zkrátka zůstanou nesmrtelné. A mezi takové Valerie Messalina se svým bujarým životem rozhodně patří. I po dvou tisíci letech.

Hodnocení: ***** (5/5 = 100%)

Zrecenzovala: Žanettka