Stephen King: Zelená míle

"Jste John Coffey?", "Ano, šéfe, jenom se to jináč píše." Kdo by ten slavný výrok neznal? Ať už to bylo proto, že jste viděli velice vyvedený film nebo proto, že jste četli jeho knižní předlohu od známého autora Stephena Kinga, určitě vám výrok Johna Coffeyho utkvěl v paměti stejně, jako mně. Krásný a dojemný příběh, který nám ukazuje, jak silné předsudky má autor vůči trestu smrti, který byl povolen v Americe v době třicátých let. "Tehdy si do křesla smrti sedlo několik tisíc vězňů, jak nevinných, tak vinných.", jak to řekl hlavní hrdina knihy, Paul. Kingova schopnost nádherně slučovat vše mysticizní a nevysvětlitelné do zdánlivě obyčejného lidského světa (tentokrát daroval jednomu černochovi zázračné ruce, které z něj udělaly boží zázrak) jen upevňuje názor, že trest smrti bylo tím nejhorším, co mohlo potkat odsouzence, kterého odsoudili za něco, co neudělal (ne snad, že někteří vězni by to nepotřebovali!). John Coffey byl učiněný zázrak. Možná postrádal něco rozumu, což ale vynahrazoval obrovským srdcem a pochopením pro každého, kdo neměl kapku úcty k němu. John Coffey byl zároveň andělem a ďáblem. A John Coffey byl jedním z těch, kteří si sedli do křesla za něco, co provedl někdo jiný. Legendou jsou ale vězňovy ruce, kterýma dokáže vysát nemoci a vzápětí je vyvrhnout v podobě ošklivého mračna černého hmyzu. Proč se této knize říká právě Zelená míle? Ve věznicích z třicátých let, které fungovaly jako zařízení pro chování vězňů před tím, než měli být popraveni, vedly k elektrickému křeslu jakési uličky. Říkalo se jim míle. Ta, po které se procházeli vězni, jenž na křesle zemřeli Paulovou rukou, byla zelená. Nejhorším zážitkem každého bachaře (= strážci, jenž se starali o vězně) je vědět, že má do křesla poslat někoho, kdo nic neudělal. Pokud se Coffey nějak provinil, tak jen barvou své pleti. Tehdy byla diskriminace černochů daleko závažnější, než dnes. Tehdy jste našli jednoho velkého černocha plačícího nad tělíčky dvou holčiček, ale okamžitě, jak jste ho tam viděli, z něj byl vrah, aniž byste mu dali šanci se ospravedlnit a to jen proto, že ho podepsala barva jeho černé pleti. Ať se Paul snaží jakkoliv Johna ospravedlnit, nakonec musí vykonat svou povinnost. Každý ví, jak Zelená míle končí - a i kniha dopadá stejně. King vás donutí zamyslet se nad tím, jak to tehdy vlastně bylo a uvědomit si, že můžete být rádi, že jste v té době nežili. Stejně jako John Coffey, který se snažil vrátit život dvojčátkům, jež o něj někdo připravil a stejně jako Paul, který se díky tomu, kolik vězňů zemřelo jeho rukou, cítil daleko větším vrahem než všichni ti, kteří se posadili do "Jiskřáka".

Tato kniha byla (jako mnoho dalších Kingových příběhů) velmi pěkně zfilmována s Tomem Hanksem v hlavní roli v roce 1999. Tady je trailer k filmu.

https://www.youtube.com/watch?v=uDybmxbKf4Y

"Každý z nás musí zemřít, není výjimky, já vím, ale občas, ach bože, Zelená míle je tak dlouhá..."

Hodnocení: ***** (5/5 - 100%)

Zrecenzovala: Žanettka