Kodži Suzuki: Spirála

Soudní patolog Ando truchlí nad ztrátou malého synka, manželství se mu rozpadá, a tak žije jen prací. Když se mu na stůl dostane tělo jeho dávného přítele Rjúdžiho Takajamy, kterému způsobil infarkt podivný nádor ve věnčité tepně, není divu, že veškerou energii upne k vyřešení záhady jeho smrti. Zvlášt když mu Rjúdži ze záhrobí posílá šifrované vzkazy. Tajemná úmrtí se množí, zdá se, že na lidstvo zaútočil nový vražedný virus, a Ando má brzy zjistit, že je v sázce mnohem víc než jen případný lékařský věhlas...

Ve Spirále, pokračování slavného Suzukiho hororu Kruh, hrozba vraždící videokazety už nevisí jen nad těmi, kdo ji zhlédli – z nezúčastněného pozorovatele se stane odsouzenec na smrt tak snadno...Sadako Jamamurová totiž se svou pomstou lidstvu teprve začíná...

Já ovšem nevím, zda mohu říct, že Sadako žene pomsta, a že jedná úplně sama.

Na začátku se dostáváme do děje jen pár dní po konci první knihy. Mrtvé tělo Rjúdžiho, který nepřežil, ačkoli spolu s Asakawou hádanku nejspíš rozřešil, je pitváno. Pitvá ho jeho starý přítel z vysoké, který s ním rád řešil šifry.

A jedna se mu dostane okamžitě – když vycpe rozpitvané Rjúdžiho tělo novinami, z jednoho stehu vykoukne jejich růžek s šesti číslicemi a Ando je následně rozluštil jako slovo Ring. Tedy kruh.

Netrvalo tak dlouho, aby přišel na nedopsanou Asakawovu reportáž Ring. Asakawa sám po autonehodě zůstával prakticky v bezvědomí, zatímco jeho žena a dcera zemřely stejně, jako Rjúdži.

Všichni měli sarkom ve věnčité tepně a všichni měli v krku vřídek pravých neštovic s velmi zvláštním virem.

Spolu se svými kolegy poté pomalu odhaluje, o co vlastně jde. Nachází spojitosti s kazetou a Sadako, získává informace od Asakawových známých, kteří na případu spolupracovali a nevědomky se posouvá dál, než všichni oni sami.

Jakožto lékař dokáže víc porozumět viru neštovic, který se spojil se Sadačinými paranormálními schopnostmi a stvořil cosi děsivého. Do všeho se začne zaplétat složitá genetika, šifry v řetězcích Rjúdžiho DNA, podivné vnuknuté myšlenky a stále se opakující zvláštní prstencový virus, který se nakonec najde i v krvi Anda a jeho kolegů. Stačilo jim pouhé přečtení velmi živě napsané reportáže Ring.

Kazeta už vůbec není potřeba, neboť všechny její exempláře byly zničeny a zkáza pokračuje.

Ando nakonec zjistí, že tu nejde jen o to, aby umírali lidé, co se do celé záhady zapletou. Jde o nový druh, nový evoluční druh, nový druh vzniklý mutací zvláštního prstencového viru.

Je to to, o co Sadako jde. Nebo to není samotná Sadako?

Vše se zdá vyřešené, když se dívka znovu objeví a s Andem se seznámí. Znovu se díky svým schopnostem a nakažení jedné ženy ve správné fázi menstruačního cyklu narodila. Ale na povrch vyplave i záhrobní přání Rjúdžiho – vždy tvrdil, že až přijde konec lidstva, on bude sedět v první řadě. Teď se rozhodl si toto přání splnit. Ani on totiž nespí klidně v záhrobní říši, ale stále častěji a častěji se ukazuje, jak jeho vlastní osoba přeživší v jednoduchém vzorku DNA tahá za nitky.

Kruh byl čistočistě hororovou knihou, ale Spirála už se mnohem víc vrhá do světa sci-fi. Ať už tím, jak moc používá v ději genetiku a soustředí se na ni, nebo tím, jaká vlastně celá zápletka je. Spirála posouvá pointu o kus dál. V minulém díle to vypadalo, že odpověď na záhadu je šíření videokazety. Teď vidíme, že jde vlastně o něco úplně jiného a ti, co se sami stali oběťmi, nejsou v situaci tak docela nevinně.

Čtenáře, co čeká napínavé hororové vyvrcholení, to může i mírně zklamat. Mě to tedy zklamalo.

Zhruba do tří čtvrtin jsem byla nadšená. Nadšenější, než u předchozího dílu, přišlo mi to skvělé a velmi čtivé. Jenže poté, co Ando přišel na to, že jeho nová známost je samotná Sadako (přišel na to o něco déle, než já, tohle je velmi očekávaný zvrat), přichází velmi rychlé vysvětlení a pokud by mělo jít pouze o sci-fi, také by bylo velmi vhodné.

Sem by se ale možná hodilo mírně jiné. Minimálně celá záležitost s testikulární feminizací přehoupnutou v hermafroditní jedince jedné a tytéž genetické informace mě dost otrávila.

Kdybych tedy měla hodnotit bez konce, určitě by kniha získala plný počet. Teď musím ale jednu hvězdičku ubrat.

Hodnocení: ***** (4 / 5 = 80 %)

Zrecenzovala: Ann Taylor